Zbyněk Fiala - Naše drahá vláda
11.11.2023 16:16
I podle oficiálních statistik ČSÚ stouply ceny bydlení a energie o 42,4 procenta od
prosince 2021, kdy se Fialova vláda ujala funkce. Mzdy však rostly skoro desetkrát
pomaleji. Pokles reálných mezd v tomto segmentu tak přesahuje třicet procent. Něco
podobného tu bylo naposledy v devadesátkách, když jsme rozpoutali Divoký východ.
Česká republika nadále patří mezi premianty EU, ale jen podle největší inflace.
V měsíčních datech nás občas někdo předběhne, ale dlouhodobý vývoj jasně
ukazuje, kdo tady míří nejvýš. Ve smršti čísel z Českého statistického úřadu jsou
nejnápadnější ceny energií, kdy elektřina zdražila meziročně o polovinu, ale zarazí i
stejný skok v cenách brambor nebo cukru, který to zvládl za jediný měsíc (zvýraznil
jsem to):
„Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 8,5 %, což bylo o 1,6 procentního
bodu více než v září. Toto zrychlení) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno
především cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny zrychlily svůj meziroční růst
na 148,6 % (v září 16,5 %) zejména vlivem jejich výrazného poklesu v říjnu 2022.
Naopak ceny zemního plynu zpomalily svůj růst na 6,2 % (v září 12,5 %), ceny tepla
a teplé vody na 31,0 % (v září 36,2 %) a tuhých paliv na 3,9 % (v září 12,9 %). Na
meziroční cenový vývoj měl také vliv mírnější růst cen v oddíle potraviny
a nealkoholické nápoje. Ceny chleba v říjnu vzrostly o 5,1 % (v září o 10,3 %),
zeleniny o 12,4 % (v září o 20,4 %), z čehož ceny brambor byly vyšší o 48,5 %
(v září o 63,4 %). Ceny vajec klesly o 6,2 % (v září růst o 7,5 %) a ceny cukru
o 11,1 % (v září růst o 44,6 %).“
https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-rijen-2023
U cen elektřiny hrálo roli ukončení cenového stropu. Ale to je detail, který moc
nemění na celkovém obraze. Nejvýmluvnější je graf z čísel Eurostatu, který ukazuje,
že dlouhodobě v inflaci Evropě kralujeme.Kdo by chtěl ta čísla podrobněji, najde je
na adrese
https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/PRC_HICP_MANR__custom_37618
82/bookmark/table
Inflace Fialově vládě vyhovuje, protože nafouknuté příjmy z DPH a některých dalších
daní usnadňují splácení dluhů, které teď seká jako Baťa cvičky. To je taky jeden
z důvodů, proč se tato vláda tak hrnula do jinak zcela šíleného „konsolidačního
balíčku“. Vedle toho, že tím přenáší řadu dosavadních veřejných výdajů na občany,
může se spolehnout i na to, že tím znovu o něco prodlouží inflaci. Zato lidé žijící
z běžných příjmů jsou na tom zcela opačně, protože ceny utržené ze řetězu utekly
našim mzdám až kamsi za obzor.
Podívejme se na konkrétní čísla. Na konci roku 2021, kdy byla pětikoaliční vláda
Petra Fialy ustavena, činila průměrná hrubá mzda 40 135 korun. Teď je jedno, že na
ni dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, budeme sledovat, jak rostla a považujme to
za tempo celkového mzdového růstu. Jestliže se ve druhém čtvrtletí letošního roku